Deutsch English Pycckий

Polski Português Magyar

Hrvatski Românã slovenčina

 

© Admeda Arzneimittel GmbH 2002

Stítná zláza

Obecně

Stavba a funkce stítné zlázy

Nedostatek jódu

Struma (vole) z nedostatku jódu

Zvýsená funkce stítné zlázy (hypertyreóza)

Léčba zvýsené funkce stítné zlázy

Snízená funkce stítné zlázy (hypotyreóza)

 

Obecně

Situace v Evropě ukazuje, ze cca 10 % populace má zvětsenou stítnou zlázu, coz se projevuje jako struma. Ve stáří stoupá tento podíl dokonce na 40 - 50 %. Mnoha lidem by od tohoto problému mohlo pomoci včasné léčení. Mnohé z operací, které se kazdý rok provádějí, by nebyly nutné. Počet nových onemocnění zvýsenou funkcí stítné zlázy v Evropě činí několik stovek tisíc ročně.

Stavba a funkce stítné zlázy

Stítná zláza je umístěna, jak jiz název napovídá, jako stít před průdusnicí. Má motýlovitý vzhled a hmotnost u zen az 18 gramů a u muzů az 25 gramů.

Stítná zláza vylučuje sekret dovnitř do tkáně a odtud do krve. Tyto sekrety se nazývají hormony. Hormony stítné zlázy jsou nepostradatelné. Rozhodující slozkou těchto hormonů je jód, který je přijímán prostřednictvím vody a potravy. Z jódu a bílkovinných stavebních prvků vytváří stítná zláza trijodtyronin a tetrajodtyronin, zkráceně nazývané T3 a T4. Tyto hormony jsou podle potřeby předávány tělu.

Hormony podporují vývoj a růst, zesilují procesy látkové výměny a přeměnu energie, mají velký význam pro vývoj centrální nervové soustavy a pro dusevní vývoj. Převedeno na společného jmenovatele: ztráta její funkce brzdí tělesné a psychické zivotní procesy, zvýsení její funkce je urychluje.

Nedostatek jódu

V Evropě přijímá populace právě 1/3 doporučené dávky. Doporučená dávka je 150 - 200 mikrogramů. V obdobích hormonálních změn, jako je puberta, těhotenství a přechod, je potřeba dokonce jestě vyssí. Zeny jsou díky svému menstruačnímu cyklu proto postizeny třikrát častěji nez muzi.

Zvýsit přísun jódu je snadné
V domácnosti jiz pouzívejte pouze jódovanou kuchyňskou sůl. Vzhledem k tomu, ze průmyslově vyráběné potraviny větsinou jestě nejsou ochucovány jódovanou solí, nestačí přísun prostřednictvím spotřeby v domácnosti pro pokrytí potřeby. Kromě toho znamená vysoký přísun soli nebezpečí vysokého tlaku krve a s tím spojených onemocnění srdce a krevního oběhu.

Nejdůlezitějsím zdrojem zvýsení přísunu jódu jsou vsak mořské ryby (okouník mořský, losos, makrela, treska), tedy nikoli sladkovodní ryby jako např. pstruh. Spotřebujete-li dvakrát týdně jednu porci mořské ryby, nemusíte si s nedostatkem jódu dělat zádné starosti. Konzumovat byste měli pokud mozno čerstvé nebo mrazené ryby, protoze zpracované výrobky jiz skoro zádný jód neobsahují. Pečení ničí méně jódu nez vaření.

Rozdělení stupňů závaznosti nedostatku jódu podle vylučování jódu v moči (WHO)

stupeň I vylučování 50 - 150 g jódu / g kreatininu
stupeň II vylučování 25 - 50 g jódu / g kreatininu
stupeň III vylučování méně nez 25 g jódu / g kreatininu

V Evropě se vyskytuje nedostatek jódu I. nebo II. stupně.



Struma (vole) z nedostatku jódu

Strumu z nedostatku jódu způsobuje, jak vyplývá z názvu, nedostatek jódu. Není-li k dispozici dostatečné mnozství jódu, nemůze být vytvářen hormon stítné zlázy. V důsledku toho klesá jeho hladina v krvi. Tento nedostatek je hlásen zpět do mozku, který stítnou zlázu podněcuje k tomu, aby produkovala více hormonů pro látkovou výměnu. Aby se přizpůsobila této situaci, stítná zláza se zvětsuje, aby i zbývající jód v těle vyuzila. Z nedostatku jódu tedy vzniká nadbytek tkáně. To znamená, ze stítná zláza se při trvalém nedostatku jódu pokousí kompenzovat jej svým růstem.

Rozdělení velikosti strumy podle palpačního nálezu podle doporučení WHO

stupeň I struma je hmatná
stupeň Ia při zaklonění hlavy neviditelná
stupeň Ib při zaklonění hlavy viditelná
stupeň II struma viditelná při normálním drzení těla
stupeň III hodně velká struma, viditelná jiz z dálky

Jak dlouho struma roste, závisí pravděpodobně na stupni nedostatku jódu a na tom, do jaké míry nutí nedostatek jódu stítnou zlázu k růstu. Avsak kdy je dosazeno stavu nedostatku jódu a kdy jestě ne, to je definováno individuálně. Schopnost buněk vyuzívat jód je u kazdého člověka jiná. Struma můze existovat mnoho let, nez dojde k funkčním selháním. Pokud se struma neléčí, dojde k takovým selháním téměř vzdy, např. ve formě zvýsené funkce stítné zlázy.

Zvýsená funkce stítné zlázy (hypertyreóza)

Tvoří-li se ve stítné zláze přílis mnoho hormonů stítné zlázy, pak dochází k zaplavení těla hormony stítné zlázy, a vznikají příznaky zvýsené funkce stítné zlázy (hypertyreózy).

Při zvýsené funkci stítné zlázy se mohou vyskytovat tyto potíze:

snízení tělesné hmotnosti
zvýsená chu k jídlu
zvýsení srdeční frekvence
nervozita, neklid
častá stolice
spatné snásení tepla, vlhká pokozka
vypadávání vlasů
únava
svalová slabost
poruchy cyklu


Kardiovaskulární systém:
Zrychlený a někdy nepravidelný puls, mírně zvýsený tlak krve.

Pokozka:
Pokozka je teplá, sametově hebká, hodně se potíte. Postizení upřednostňují chladnějsí místnosti, oblékají se lehce. Nehty se snadno lámou a při česání je mozné zaznamenat velkou ztrátu vlasů. Vlasy jsou hedvábně měkké, "nesedí".

Trávicí systém:
Náchylnost k průjmům nebo častějsímu vyprazdňování stolice. Dříve pevná stolice je nyní měkká.

Svalstvo a kosterní systém:
Můze vzniknout mírná osteoporóza, svalová slabost, bolesti svalů a pocit napětí.

Krev:
Mírná chudokrevnost.

Hormonální systém a metabolismus:
Poruchy menstruace, snízení libida a potence. Při nedostatečné léčbě v těhotenství hrozí potraty, předčasné porody nebo znetvoření.

Nervový systém:
Vyskytuje se nervozita. Spatně se ovládáte. Často se vyskytuje neklid, nemotivované pohyby a poruchy spánku. Popudlivost se můze vystupňovat az do tězkých psychotických stavů.

Struma:
Často dochází ke zvětsení stítné zlázy, případně se vytváří současně se zvýsenou funkcí. Viditelná struma můze také někdy chybět.

Oči:
Při Basedowově chorobě se můze vyskytovat slzení, pocit cizího tělíska, světloplachost, zarudnutí a vystoupení očí.

Zvýsená funkce stítné zlázy je např. výrazem samovolně se vytvořivsích oblastí stítné zlázy, které se vydělily z tkáně a staly se autonomními. Můze vsak být způsobena také Basedowovou chorobou. Celkově tvoří obě tato onemocnění 95 % hypertyreózy.

Příčiny zvýsené funkce stítné zlázy

imunitní tyreopatie (Basedowova choroba)
autonomie
zánět
sekundární hypertyreózy
produkce hormonů mimo stítnou zlázu: např. metastázy karcinomů
zvenčí způsobená hypertyreóza: např. léky

Autonomie
Pojmem autonomie se rozumí nezávislost určitých funkcí na regulativních vlivech. U stítné zlázy se buňky vyhýbají regulaci a neřízeně tvoří hormony. Z těchto buněk se stávají "uzliny", které se před produkčním úsilím zahřívají. Autonomie se můze vyskytovat jako jednotlivá uzlina (unifokální autonomie nebo autonomní adenom), ve formě více uzlin (multifokální autonomie), nebo jako roztrousený shluk buněk (diseminovaná autonomie). Autonomie se sice vyvíjí přednostně ve starsích strumách, nezřídka se vsak vyskytuje i v normálně velkých stítných zlázách. To znamená, ze ani lidé bez strumy nejsou v bezpečí před zvýsenou funkcí způsobenou autonomií.

Basedowova choroba
Jestlize příčinou zvýsené funkce není autonomie, nasvědčuje mnohé tomu, ze jde o Basedowovu chorobu. Jedná se o takzvané autoimunitní onemocnění: Přitom jsou tvořeny různé obranné bílkoviny (protilátky) obranného systému těla proti buňkám stítné zlázy. To znamená, ze imunitní systém, jinak ochránce proti nemocem, které napadají tělo zvenčí i zevnitř, je zde sám článkem řetězce příčin. Stítná zláza "si myslí", ze protilátky jsou stimulující řídicí hormon stítné zlázy (TSH) a začíná produkovat hormony. Tak dochází k její zvýsené funkci. V 60 % případů mají pacienti s Basedowovou chorobou silně vystupující oční bulvy. Lymfatickým systémem tyto obranné bílkoviny pronikají do hloubi očnic. Také zde se jedná o autoimunitní proces. Ve vzácných případech je zasazena třetí oblast: přední partie bérců. Proč obranný systém najednou útočí sám na sebe, není zatím jasné. Příčina tkví snad jednak v genech, ale také se zdá, ze nějakou roli hrají psychické a hormonální procesy.

Nejčastějsí poruchy zdraví při Basedowově chorobě jsou psychické povahy.


Léčba zvýsené funkce stítné zlázy

Medikamentózní léčba
Basedowova choroba má jakozto autoimunitní onemocnění tendenci k samoléčení. K přemostění az k involuci chorobných procesů má medikamentózní léčba smysl. Při Basedowově chorobě se proto upřednostňuje tyreostatická dlouhodobá terapie. Doba trvání choroby má rozhodující význam pro volbu optimální formy léčby. Pacienti s "čerstvou" hypertyreózou jsou zpravidla léčeni medikamentózně. Trvají-li po 1 - 2 letech stále známky toho, ze bez léčení by stále jestě trvala hypertyreóza, mělo by se uvazovat o operativním způsobu léčby. Tyreostatika jsou látky brzdící činnost stítné zlázy, které tlumí produkci hormonů tím, ze brání stítné zláze v přijímání jódu.

Autonomie pod tyreostatiky neustupuje, potud zde léčba tyreostatiky slouzí zpravidla jako příprava definitivní terapie (operace nebo léčba radiojódem).

Inhibitory funkce stítné zlázy tlumí produkci hormonů, ale ne těch, které jiz byly vyprodukovány a jsou "na skladě". Proto se účinek dostavuje opozděně. Po dobu jednoho az tří týdnů znepokojivé příznaky stále trvají. Někdy se kromě přípravků na stítnou zlázu předepisují také sedativa. Počáteční dávka se řídí podle pacienta a podle účinné látky inhibitoru funkce stítné zlázy. Jestlize se asi po 4 týdnech potíze normalizují, snízí se dávka na minimum tak, aby stítná zláza zcela neochabla.

Těhotenství a kojení
Mateřská hypertyreóza v průběhu těhotenství můze vznikat současně se zvýsenou mírou potratu a znetvoření. V 10. - 14. týdnu těhotenství začíná produkce hormonů plodu. Dávka tyreostatického léku musí být udrzována na co nejnizsí úrovni. V posledním trimestru těhotenství se hypertyreóza často zlepsuje spontánně.

V době kojení je jódová terapie dobrá pouze při strumě z nedostatku jódu. Inhibitory funkce stítné zlázy vsak přecházejí do mateřského mléka. V průběhu kojení se volí tyreostatikum propylthiouracil, protoze koncentrace v mateřském mléce dosahuje maximálně desetinu koncentrace v krevním séru matky.

Nicméně gynekologové, specialisté na stítnou zlázu a dětstí lékaři by v těchto případech měli v kazdém případě spolupracovat.

Účinky léčby
Jestlize byla léčba zvýsené funkce stítné zlázy úspěsná, klesá produkce hormonů, metabolismus se normalizuje a tělesná hmotnost se opět zvysuje. Někdy dokonce nad původní hodnotu, protoze potravní návyky jsou jestě přizpůsobeny zvýsenému metabolismu.

Je také třeba vzít v úvahu, ze jednou existující svalová slabost potřebuje čas, nez je znovu odstraněna. Proto není mozné očekávat okamzité obnovení normálního stavu.

Klid a setrnost
Nadměrně aktivní stítné zláze lze čelit klidem a setrností. Pacientům prospívá spánek a procházky. Od rodinných příslusníků to vyzaduje mnoho porozumění, protoze navenek vypadá vsechno normálně, uvnitř vsak jestě zuří bouře. Kromě toho by se měli pacienti vyvarovat opalování a sportování. Samozřejmě i kouření patří k věcem, kterých by měl pacient zanechat.

Zamezení příjmu jódu
Při zvýsené funkci stítné zlázy jsou potraviny obsahující jód tabu. Na jídelníčku by neměly být mořské ryby. Avsak vzhledem k tomu, ze předtím v důsledku výzivy vznikl nedostatek jódu, toto nebude problém.

Léčba radiojódem
Léčba radiojódem se dnes pouzívá u milionů lidí na celém světě jiz více nez 50 let. Radioaktivní jód je přednostně přijímán hormonálními buňkami, jejichz metabolismus je zvýsený. Při Basedowově chorobě jsou zasazeny vsechny buňky, při autonomii jsou dostizeny nemocné části. Nezádoucí tkáň stítné zlázy tak je čistěna, důkladně a bez komplikací eliminována, a s ní také hypertyreóza. Ozařování se odehrává na místě a zůstává omezeno na toto místo. Dávka se stanovuje individuálně a řídí se pravidlem "tak málo, kolik je mozné, jen tak mnoho, kolik je nutné". Okolní tkáň není ozařována a neutrpí zádné skody. Z důvodů ochrany před zářením probíhá léčba v podmínkách hospitalizace. Radiojód dělá svou práci sice důkladně, zato to vsak vyzaduje o něco více času. Teprve po 4 týdnech se rozvine jeho účinek. Od té doby je nutné dávat pozor na snízenou funkci stítné zlázy.

Operace
Operace stítné zlázy je dnes třetí nejčastějsí operace, po operaci slepého střeva a tříselné kýly. Operace se provádí u velkých strum, které např. zuzují průdusnici, nebo v případě uzlinových změn. Některé uzliny jiz nepřijímají jód, takze léčba radiojódem by byla neúčinná. Operace se provádí teprve tehdy, kdyz medikamentózní přípravná léčba normalizovala metabolismus. Tímto způsobem se pacient zbaví hypertyreózy nejrychleji. Odstraněním nebo ponecháním malého zbytku stítné zlázy můze nastat snízená funkce, kterou je pak nutno léčit tabletami s hormony stítné zlázy. Platí vsak: raději zdravý člověk se snízenou funkcí, nez psychicky zatízený se zvýsenou funkcí.

Snízená funkce stítné zlázy (hypotyreóza)

Narozdíl od zvýsené funkce má v tomto případě tělo k dispozici přílis málo hormonu stítné zlázy. Příčiny jsou vrozené, způsobené záněty nebo extrémním nedostatkem jódu.

Snízená funkce stítné zlázy (hypotyreóza) se vyvíjí pozvolna. Vzhledem k tomu, ze vsechny tělové buňky jsou na hormonu stítné zlázy závislé, působí jeho nedostatek také vsude. Přes dvě třetiny pacientů si stězuje na snízení výkonnosti, slabost, letargii, únavu, mrazení, zácpu, zhorsení paměti. Celkově snízená látková výměna spolu s tělesnou nečinností, ale nezměněným přísunem potravy pak vede k nadváze. Dalsí tělesné stavy se projevují ukládáním vody, v očních víčkách voda způsobuje otoky. Prsty otékají. Pokozka vysychá a bledne a někdy na ní také vznikají skvrny.

Léčba snízené funkce stítné zlázy

Vzhledem k tomu, ze snízená funkce stítné zlázy je důsledkem nedostatku hormonů, spočívá léčba v podávání hormonů stítné zlázy, jako je např. tyroxin (T4). Synteticky vyrobený hormon je s hormonem tělu vlastním identický, takze při správném dávkování není třeba očekávat zádné nezádoucí účinky.